PCR profily od LABOKLINU zahrnují testy na Polyomavirus, PBFD, Herpesvirus (Pacheco), Chlamýdie a Bornavirus. Součástí některých profilů je i určení pohlaví ptáků (viz všeobecná žádanka).
Určování pohlaví ptáků
Identifikace pohlaví ptáků pomocí analýzy DNA je spolehlivou metodou a je použitelná u široké škály ptačích druhů. Metoda je založena na polymerázové řetězové reakci (PCR) a následném rozložení PCR produktu dvěma různými restrikčními enzymy.
V současné době nabízíme určování pohlaví u více než 500 druhů ptáků. Pro více informací ohledně dostupných ptačích druhů nás, prosím, kontaktujte.
Onemocnění zobáku a peří u papoušků – PBFD (Psittacine Beak and Feather Disease)
PBFD je virové onemocnění způsobené cirkovirem, který napadá buňky peří a zobáku. Toto onemocnění je velmi rozšířené zejména u papoušků kakadu v Austrálii, ale postihuje i ostatní druhy jako jsou agapornisové, korely, papoušci vlnkovaní a alexandři. Výrazně těžký průběh byl zaznamenán u papoušků šedých.
PBFD je závažné onemocnění, které většinou končí úhynem postižených jedinců a často zdecimováním celé ptačí kolonie. U ptáků s chronickou formou onemocnění dochází k imunosupresi a následně ke vzniku sekundárních infekcí, které jsou častou příčinou úhynu.
Pozitivní výsledek u papouška bez klinických příznaků může znamenat, že daný jedinec je nositelem viru anebo že v nedávné době došlo k jeho kontaktu s virem. V těchto případech doporučujeme umístění daného papouška do karantény a opakování testu zhruba za 90 dní. Druhý test by měl být proveden ze vzorku žilní krve, aby se zabránilo kontaminaci vzorku z povrchu těla zvířete a falešně pozitivnímu výsledku.
Většina papoušků se zdravým imunitním systémem je schopna se s infekcí PBFD vypořádat. Papoušci, kteří mají pozitivní výsledek i u druhého testu, by měli být považování za nositele onemocnění. U těchto jedinců se mohou postupem času vyvinout klinické příznaky onemocnění a postižení papoušci se mohou stát infekčními.
Polyomaviróza ptáků
Polyomaviróza ptáků (známá také jako BFD, Budgerigar Fledgling Disease, nemoc výletků andulek) postihuje nejčastěji papoušky vlnkované, ary, aratingy, eklektuse různobarvého, alexandra malého, agapornise a korely, ale může se vyskytnout u všech ostatních ptačích druhů.
Onemocnění se nejčastěji objevuje u ptáčat v hnízdě. Typickými příznaky nemoci jsou zvětšení dutiny břišní, tremor, slabost mláďat a abnormality v opeření. Napadení jedinci větších druhů mohou přežívat déle a může se u nich objevit zvracení a průjem.
Klasická infekce se většinou rozvíjí u větších druhů ptáků ve věku zhruba sedmi týdnů. Postižení jedinci mohou uhynout během několika hodin od nástupu klinických příznaků. Typickým nálezem jsou velké podkožní hemoragie. Dospělí ptáci mohou také onemocnět, jejich klinické příznaky připomínají příznaky sepse a hepatitidy.
Infekce může způsobovat také embryonální úhyn a snižovat líhnivost. K přenosu infekce dochází hlavně přímým kontaktem s nakaženým jedincem, ale pravděpodobně také intraovariálně.
Odběr vzorků: Odesílají se buď 1-2 čerstvě vytržená pera z hrudníku nebo ocasu (nevhodné je vypelichané a prachového peří) nebo 1-2 kapky EDTA krve. Je možné poslat i vzorky z uhynulých zvířat nebo výtěry kloaky.
Chlamydophila psittaci (dříve Chlamydia psittaci)
Infekce způsobená bakterií Chlamydophila psittaci je velmi rozšířeným onemocněním exotických ptáků. Infekce se manifestuje širokou škálou klinických příznaků od akutního průběhu po špatné přepeřování. Nejčastějšími symptomy jsou infekce horních dýchacích cest s výtokem z nosních otvorů a očí, průjem, případně jejich kombinace.
U mladých ptáků se nejčastěji objevují zježené peří, nízká tělesná teplota, tremor, apatie, konjunktivitida, dyspnoe, hubnutí, sinusitida a žlutý nebo nazelenalý trus, případně našedlý vodnatý trus. Dospělí jedinci nejčastěji vykazují tremor, apatii, zježené peří, progresivní hubnutí, nazelenalý průjem, konjunktivitidu a vysokou hladinu urátů v trusu. Nakažení jedinci mohou s postupnou progresí onemocnění vykazovat jeden nebo více výše uvedených symptomů.
U některých jedinců může infekce probíhat inaparentně, bez klinických příznaků. Tito ptáci pak fungují jako nebezpeční vektoři onemocnění.
Důležitou vlastností Chlamydophila psittaci je její zoonotický potenciál. Chlamydophila psittaci patří do stejného řádu jako Chlamydia trachomatis, nejčastější původce pohlavně přenosných chorob u člověka, a Chlamydophila pneumoniae, původce pneumonií u lidí.
Inkubační doba u ptáků chovaných v zajetí se pohybuje od několika dnů po několik týdnů i déle. Nejčastěji je tato doba 3-10 dní. Latentní infekce jsou běžné a aktivní onemocnění se může rozvinout až několik let po nakažení. Přesné určení inkubační doby je ale vzhledem k výskytu latentně infikovaných ptáků obtížné.
Odběr vzorků: Odesílají se výtěry kloaky (bez transportního média) nebo vzorky trusu ve sterilní odběrové nádobce, nebo 1-2 kapky EDTA krve. Je možné poslat i post mortem vzorky jater, sleziny nebo ledvin ve sterilní odběrové nádobce.
